Česká společnost pro právo životního prostředí uspořádala již třetí ročník soutěže o Cenu Zdeňka Madara, jejímž cílem je podpořit odborný zájem studentů a absolventů vysokých škol o právo životního prostředí a ocenit kvalitní kvalifikační práce přispívající k rozvoji tohoto právního odvětví.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 19 bakalářských, diplomových a disertačních prací z tří právnických fakult českých vysokých škol. Přihlášené práce pokrývaly široké spektrum témat práva životního prostředí, od základních principů, posuzování vlivů na životní prostředí a účasti veřejnosti, přes ochranu klimatu, vod, přírody a krajiny či zvířat až po odpadové hospodářství či mezinárodní, evropské a srovnávací otázky.

Odborná úroveň soutěžních prací byla velmi vysoká. Porota ocenila zejména jejich tematickou rozmanitost, samostatnost autorů při formulování a řešení výzkumných otázek, důkladnou práci s právními prameny a judikaturou i rostoucí význam empirických a mezioborových výzkumných metod.

Součástí hodnocení bylo také ústní kolo, které se uskutečnilo dne 13. listopadu 2026 online. Vybraní soutěžící v něm měli příležitost představit a obhájit hlavní závěry svých prací v odborné diskusi se členy poroty.

Po posouzení soutěžních prací, jejich odborných posudků a výsledků ústního kola rozhodla porota o udělení následujících ocenění.

Kategorie bakalářských prací

V kategorii bakalářských prací soutěžily celkem 3 práce, z toho 2 z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1 z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Ocenění získala Mgr. Katarína VYSLOUŽILOVÁ se svou bakalářskou prací na téma Transfer zvláště chráněných druhů z důvodu stavební činnosti obhájenou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (vedoucí práce: Mgr. Lucie Zdráhalová).

Práce se zabývala právními podmínkami a praktickým fungováním transferů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin prováděných v souvislosti se stavební činností. Porota ocenila zejména propojení právní analýzy s vlastním empirickým výzkumem rozhodovací praxe správních orgánů. Autorka se nespokojila s rozborem právní úpravy, ale zkoumala také konkrétní podmínky, za nichž správní orgány transfery povolují, a jejich význam pro skutečnou ochranu dotčených druhů. Poukázala přitom mimo jiné na problémy spojené s výběrem vhodných cílových lokalit, určitostí stanovených podmínek a následným sledováním úspěšnosti transferů. Porota vyzdvihla samostatnost výzkumu, jeho metodologické zpracování i praktickou využitelnost zjištěných poznatků.

Kategorie diplomových prací

V kategorii diplomových prací bylo přihlášeno celkem 13 prací, z toho 8 z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 3 z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 2 z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Diplomové práce představovaly mimořádně rozmanitý soubor kvalitních odborných studií. Vedle tradičních právně-dogmatických přístupů se v nich výrazně uplatňovaly také komparativní, empirické a mezioborové metody. Mnohé práce přinesly vlastní návrhy výkladu platného práva, kritické hodnocení jeho praktického fungování nebo doporučení k budoucímu vývoji právní úpravy.

S ohledem na tuto rozmanitost a různé podoby odborného přínosu se porota rozhodla udělit ocenění ve třech podkategoriích.

A. Za přínos k rozvoji vědy práva životního prostředí

Ocenění získal Mgr. Andrej LIZOŇ se svou diplomovou prací na téma Ústavně konformní výklad omezení účasti ekologických spolků ve správních řízeních obhájenou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (vedoucí práce: JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.).

Autor se věnoval právnímu postavení ekologických spolků a možnostem jejich účasti ve správních řízeních po legislativních změnách, které jejich procesní práva významně omezily. Porota ocenila zejména hloubku právně-dogmatické analýzy a originalitu vlastních výkladových závěrů. Za zvlášť přínosnou považovala autorovu snahu nalézt ústavně konformní řešení již v rámci platného práva, zejména prostřednictvím výkladu § 27 odst. 2 správního řádu a § 182 písm. e) stavebního zákona. Práce tak nezůstala u kritiky legislativního vývoje, ale nabízí konkrétní právní argumentaci využitelnou v odborné diskusi o procesních právech environmentálních spolků. Porota vyzdvihla také schopnost autora propojovat ústavněprávní východiska, mezinárodní závazky České republiky a jednotlivé instituty správního práva.

B. Za přínos k účinné ochraně životního prostředí v právní praxi

Ocenění získal Mgr. Jakub KIRSCHNER se svou diplomovou prací na téma Efektivita nápravných opatření v kontextu deliktní odpovědnosti na úseku odpadového hospodářství obhájenou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (vedoucí práce: JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.).

Práce zkoumala vztah mezi správním trestáním a ukládáním nápravných opatření při porušování povinností v oblasti odpadového hospodářství. Porota ocenila především rozsáhlý vlastní empirický výzkum, při němž autor shromáždil a analyzoval údaje o rozhodovací praxi České inspekce životního prostředí a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Výzkum umožnil porovnat, jak jednotlivé správní orgány využívají sankční a nápravné nástroje a do jaké míry jejich postupy směřují ke skutečnému odstranění protiprávního stavu. Za významný přínos porota považovala zejména identifikaci rozdílů v rozhodovací praxi a kritické zhodnocení účinnosti nápravných opatření. Práce názorně ukazuje význam empirického výzkumu pro hodnocení skutečného fungování práva životního prostředí a poskytuje cenné poznatky pro činnost správních orgánů i další odbornou diskusi.

C. Za přínos k rozvoji práva životního prostředí v evropském, mezinárodním a srovnávacím kontextu

Ocenění získala Mgr. Daniella Alessandra MUÑOZ ARÉVALO se svou diplomovou prací na téma Should the Amazon Be a Global Common? obhájenou na Právnické fakultě Univerzity Palackého (vedoucí práce: JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.).

Autorka se zabývala možnostmi mezinárodněprávní ochrany Amazonského deštného pralesa s ohledem na jeho zásadní význam pro stabilitu globálního klimatu a zachování biologické rozmanitosti. Porota ocenila zejména originalitu výzkumné otázky, důkladnou analýzu koncepcí common heritage of mankind, common concern of humankind a planetary commons i schopnost kriticky hodnotit jejich použitelnost na ekosystémy nacházející se pod svrchovaností jednotlivých států. Zvlášť přínosná je autorčina reflexe napětí mezi globálním zájmem na ochraně Amazonie, suverenitou amazonských států a rizikem environmentálního neokolonialismu. Práce přitom nezůstala pouze na teoretické úrovni, ale rozpracovala vlastní model quasi-global common, založený na posílení regionální spolupráce, společných pravidlech ochrany, monitorování a mezinárodním financování. Porota vyzdvihla také metodologickou důslednost práce a schopnost autorky kriticky přehodnocovat výchozí výzkumné předpoklady.

Kategorie disertačních prací

V kategorii disertačních prací soutěžily celkem 3 práce, z toho 2 z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1 z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ocenění získal Mgr. Karel HUNEŠ, Ph.D., s disertační prací na téma Veřejné užívání a přírodní statkyobhájenou na Právnické fakultě Univerzity Palackého (školitelka: JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.).

Práce představuje komplexní právně-teoretické zpracování institutu veřejného užívání přírodních statků, zejména s ohledem na potřebu vyvažovat přístup veřejnosti k přírodnímu prostředí a jeho účinnou ochranu. Porota ocenila především systematičnost výzkumu, hloubku právní argumentace a schopnost propojit tradiční instituty správního práva s aktuálními výzvami ochrany přírody. Za významný přínos považovala zejména podrobnou komparaci českého a rakouského práva, rozbor právního postavení uživatelů přírodních statků a kritické zhodnocení možností regulace jejich veřejného užívání. Pozornost zasluhují také autorovy vlastní návrhy řešení situací, kdy intenzita veřejného užívání ohrožuje přírodní hodnoty, včetně úvah o vhodných právních formách jeho regulace. Práce tak přispívá nejen k rozvoji právní teorie veřejného užívání, ale také k hledání právních nástrojů umožňujících sladit přístup veřejnosti k přírodě s požadavky její dlouhodobé ochrany.

Poděkování a slavnostní předání ocenění

Česká společnost pro právo životního prostředí děkuje všem soutěžícím za účast ve třetím ročníku soutěže o Cenu Zdeňka Madara a za odbornou práci, kterou věnovali zkoumání aktuálních otázek práva životního prostředí.

Rádi bychom zdůraznili, že všechny přihlášené práce dosahovaly mimořádně vysoké odborné úrovně a rozhodování poroty bylo v řadě případů velmi obtížné. Udělená ocenění proto nelze chápat jako zpochybnění kvality ostatních soutěžních prací. Naopak nás těší, že se soutěž stává prostorem pro představení rozmanitých a často velmi originálních výzkumných přístupů a že mezi studenty a absolventy právnických fakult vyrůstá další generace odborníků, kteří mohou významně přispět k rozvoji práva životního prostředí.

Všem účastníkům děkujeme za jejich úsilí a zájem o toto právní odvětví. Oceněným srdečně gratulujeme a všem soutěžícím přejeme mnoho úspěchů v jejich dalším odborném i profesním působení.

Slavnostní předání diplomů a drobných věcných cen se uskuteční dne 27. listopadu 2026 v prostorách Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči (včetně exkurze). Srdečně zveme všechny účastníky soutěže i členy Společnosti!

Těšíme se na společné setkání a na další ročník soutěže o Cenu Zdeňka Madara.