V září 2025 byla přijata rozsáhlá novela zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců, jehož součástí se nakonec jako přílepek stala i novela soudního řádu správního.
Tato novela soudního řádu správního přináší s účinností od 1. 1. 2026 řadu změn, z nichž pro oblast ochrany životního prostředí upozorňujeme především na následující:
- Podle novelizovaného § 60 odst. 5 s. ř. s. bude mít osoba zúčastněná na řízení „právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou“. Osobami zúčastněnými na řízení mohou být např. stavebníci, žalobcem může být např. dotčená veřejnost (sousedé, spolky).
- Do § 65 odst. 1 s. ř. s. se doplňuje: „Za rozhodnutí se považuje také závazné stanovisko, které brání vydání povolení či souhlasu.“ Připomeňme, že závazná stanoviska v kontextu správního řádu z roku 2004 nebyla považována za rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2011, č. j. 2 As 75/2009-113, č. 2434/2011 Sb. NSS).
- Ve vztahu k závazným stanoviskům, která nebudou soudem přezkoumávána samostatně podle předchozího citovaného ustanovení, nýbrž budou přezkoumávána jako závazný podklad správního rozhodnutí, se do § 75 odst. 2 s. ř. s. doplňuje: „Před rozhodnutím o námitce soud umožní správnímu orgánu, o jehož úkon jde, aby se k námitce vyjádřil. Shledá-li soud žalobní námitku důvodnou, zruší přezkoumávaný úkon samostatným výrokem pro nezákonnost.“ Rozhodnutí soudu, kterým se řízení končí, se pak doručí také správnímu orgánu, který závazné stanovisko vydal.
- Ve vztahu k incidenčnímu přezkumu opatření obecné povahy se § 101a odst. 1 s. ř. s. mění: „Ten, kdo je oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může současně s takovou žalobou nebo návrhem navrhnout zrušení tohoto opatření obecné povahy nebo jeho části; jsou-li však žaloba nebo jiný návrh podávány po uplynutí lhůty podle § 101b odst. 1 (tj. po uplynutí lhůty 1 roku od účinnosti opatření obecné povahy – pozn. autorů), může navrhnout pouze, aby soud rozhodl, že se takové opatření obecné povahy nebo jeho část v této věci nepoužijí, pokud by jinak byly dány důvody pro jejich zrušení.“ Soud zároveň umožní tomu, kdo napadené opatření obecné povahy vydal, aby se k návrhu na nepoužití opatření obecné povahy nebo jeho části vyjádřil; tomuto orgánu se pak doručí rozhodnutí soudu, kterým se řízení končí.
Podle přechodného ustanovení se novelizované znění zákona (s výjimkou práva osoby zúčastněné na řízení na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci) použije i pro řízení zahájená přede dnem 1. 1. 2026.
Pro úplnost uvádíme, že v souvislosti s novelizací zákona o veřejném ochránci práv byla s účinností od 1. 7. 2025 doplněna do soudního řádu správního možnost podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části také nejvyšším státním zástupcem, veřejným ochráncem práv a ochráncem práv dětí, a to ve lhůtě 3 let od účinnosti opatření obecné povahy. Obdobné žalobní oprávnění bylo již dříve upraveno v rámci žaloby proti rozhodnutí (s výjimkou oprávnění ochránce práv dětí).