Ochrana přírody a životního prostředí jako limit výkonu občanských práv z pohledu rozhodovací praxe Nejvyššího soudu

Článek se zabývá tím, do jaké míry může ochrana přírody a životního prostředí ovlivňovat výkon občanských práv v souladu s rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Občanské právo, založené na autonomii vůle a nezávislosti na právu veřejném, se nevyhne průnikům hodnot chráněných ústavním pořádkem a veřejnoprávními předpisy. Text zdůrazňuje význam ústavně chráněných hodnot jako výkladového vodítka, jakož i obecné imperativy ochrany dobrých mravů a zákazu zneužití práva jako prostředků umožňujících promítnutí environmentálních hodnot do soukromoprávních vztahů. Judikatura ukazuje, že přestože je explicitní zakotvení těchto hodnot v občanském zákoníku omezené (např. úprava kácení dřevin), Nejvyšší soud zohledňuje přírodu a její ústavní ochranu při výkladu neurčitých ustanovení, jako jsou sousedská práva nebo ochrana před hrozící škodou či zmíněných korektivů dobrých mravů a zákazu zneužití práva. Příspěvek poukazuje na to, že veřejnoprávní normy mohou v určitých případech limitovat výkon občanských práv, zejména při aktivním prosazování těchto argumentů účastníky řízení. Důležitá je rovněž rostoucí společenská preference ochrany přírody, jež ovlivňuje výklad soukromoprávních norem. Závěrem článek konstatuje, že environmentální hodnoty, byť stojí mimo jádro občanského práva, mají potenciál fungovat jako korektiv při výkonu práv a posilovat rovnováhu mezi individuálními zájmy a ochranou veřejných statků.

ENVIRONMENTAL PROTECTION AND NATURE CONSERVATION AS A LIMIT TO THE EXERCISE OF CIVIL RIGHTS FROM THE PERSPECTIVE OF THE SUPREME COURT‘S CASE LAW
The article examines how environmental protection and nature conservation can influence the exercise of civil rights in line with Supreme Court case law. Civil law, based on autonomy of will and independence from public law, nonetheless intersects with constitutionally protected values and public law regulations. The text emphasizes the role of constitutionally protected values as interpretative guidelines, as well as the general imperatives of good morals protection and the prohibition of abuse of rights as means of incorporating environmental values into private law relations. Case law shows that although explicit provisions on these values in the Civil Code are limited (e.g., tree-felling rules), the Supreme Court takes nature and its constitutional protection into account when interpreting indeterminate provisions such as neighbour rights, prevention of impending harm, or the mentioned correctives of good morals and prohibition of abuse of rights. The article also points out that public law rules may in certain cases limit the exercise of civil rights, particularly when these arguments are actively raised by the parties. It further highlights the growing societal preference for environmental protection, which influences the interpretation of private law norms. In conclusion, it states that although environmental values lie outside the core of civil law, they have the potential to act as correctives in the exercise of rights, reinforcing the balance between individual interests and the protection of public goods.