Soudní dvůr rozsudkem ze dne 16. července 2026 ve spojených věcech C‑27/25 a C‑356/25 odpověděl na předběžné otázky irských soudů týkající se výkladu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích. Podstatou sporu byla otázka, zda může příslušný orgán platně posoudit důsledky záměru pro zvláště chráněnou oblast (ZCHO) vymezenou podle směrnice o ochraně ptáků, jestliže pro tuto oblast dosud nebyly stanoveny specifické cíle ochrany.
Oba spory se týkaly stavebních povolení pro větrné parky udělených irským Úřadem pro územní plánování. V obou věcech byla mezi dotčenými lokalitami ZCHO Blackwater Callows, přičemž bylo nesporné, že Irsko ke dni vydání povolení dosud nestanovilo cíle ochrany specifické pro tuto oblast, ačkoli byla jako ZCHO vymezena již v roce 2010. Úřad provedl posouzení na základě obecných cílů ochrany a dospěl k závěru, že záměry nenaruší celistvost lokality. Navrhovatelé (fyzická osoba a environmentální organizace) namítali, že bez předem přijatých specifických cílů ochrany nelze odpovídající posouzení platně vypracovat.
Soudní dvůr vyšel ze znění čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, podle nějž jakýkoli plán nebo projekt, který s lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně významný vliv, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu „z hlediska cílů její ochrany“. Výraz „z hlediska“ je podle Soudního dvora nutno chápat v jeho obvyklém významu tak, že vyžaduje, aby posouzení bylo provedeno ve vztahu k cílům ochrany dané lokality, jež jsou závazným referenčním bodem. Odkaz na cíle „její“ ochrany přitom naznačuje, že tyto cíle musí být specifické pro každou chráněnou lokalitu. Nesmějí být obecné a neurčité, nýbrž konkrétní a musí se vztahovat k hlavním typům stanovišť a druhů vyskytujících se v dané oblasti. Z jasného znění ustanovení tak plyne, že bez předchozího stanovení specifických cílů ochrany konkrétní ZCHO nelze posouzení vlivů platně provést.
Tento výklad Soud potvrdil normativním kontextem a systematikou směrnice. Struktura soustavy NATURA 2000 předpokládá, že každá lokalita plní specifickou funkci a přispívá k celkové soudržnosti sítě a k dosažení příznivého stavu ochrany dotčených druhů a stanovišť. Tento obecný cíl je u jednotlivých oblastí konkretizován právě stanovením cílů ochrany. Předchozí přijetí specifických cílů ochrany je proto podmínkou zákonnosti odpovídajícího posouzení.
Soudní dvůr proto uzavřel, že čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích je nutno vykládat tak, že nebyly-li předem přijaty cíle ochrany specifické pro dotčenou ZCHO, nemůže vnitrostátní orgán platně provést odpovídající posouzení důsledků záměru pro celistvost této oblasti.