Správní soudy se zabývaly závažným případem skládky sudů se styreny (styrenovými smolami) v Nelahozevsi.
Styrenové smoly v sudech na skládce jsou toxické a extrémně hořlavé ropné látky vznikající při výrobě styrenu. První chemické odpady byly na skládku navezeny v 60. letech 20. století, na konci 80. let byl prostor původní skládky zaplněn (bylo zde umístěno asi 8 500 sudů se styrenovou smolou). Tato část byla následně zahrnuta pískem za účelem vytvoření nového prostoru pro navazující skladování sudů s odpadem (byla vytvořena nová skládka). Na ní bylo ve čtyřech vrstvách uloženo přibližně 15 000 sudů. Na konci 90. let byly provedeny sanační práce spočívající v navezení zeminy na těleso skládky a její překrytí těsnicí fólií a geotextilií.
V důsledku nedokončení sanačních prací na skládce v současnosti dochází k úniku nebezpečných látek do okolí, což představuje mj. závažný zdroj ohrožení jakosti podzemních vod.
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2025, č. j. 37 A 32/2024-249, bylo České inspekci životního prostředí a Krajskému úřadu Středočeského kraje přikázáno do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu spočívajícího v ohrožení vod v důsledku nedokončené sanace skládky sudů se styreny podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. s tím, že splněním povinnosti jednoho z uvedených správních orgánů zaniká povinnost druhého správního orgánu. O rozsudku jsme podrobně informovali ve Zpravodaji č. 3/2025.
Česká inspekce v návaznosti na to dne 3. dubna 2025 rozeslala oznámení o zahájení řízení (srov. tiskovou zprávu České inspekce životního prostředí).
Nyní rozsudek Krajského soudu v Praze přezkoumal Nejvyšší správní soud, a to na základě kasačních stížností České inspekce životního prostředí a Krajského úřadu Středočeského kraje. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s většinou úvah a závěrů Krajského soudu v Praze a kasační stížnosti zamítl.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že na překážku aktivní legitimace k podání žaloby domáhající se zahájení správního řízení z moci úřední (ve smyslu rozsudku ŽAVES) není, že by žalobce nebyl účastníkem řízení podle § 42 odst. 1 vodního zákona, jehož zahájení se domáhá. Postačí, že v případě, že by toto řízení skončilo nenařízením opatření (resp. zastavením řízení o uložení opatření), tak by se mohl proti takovému rozhodnutí bránit žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. Není totiž neobvyklé, že žalobci mohou žalobou ve správním soudnictví napadat rozhodnutí, které vzešlo z řízení, jehož nebyli a ani dle zákona nemohli být účastníkem řízení.
Ohledně vyčerpání procesních prostředků ochrany Nejvyšší správní soud uvedl, že ačkoli žalobci přímo nepodali podnět k zahájení řízení svým jménem (byli pouze podepsaní na petici adresované Ministerstvu financí), podněty ve věci podala obec Nelahozeves v zastoupení svých občanů (mj. žalobců). Žalované správní orgány v odpovědi na podněty obce nesouhlasily již s posouzením podmínek pro zahájení řízení (nehledě na to, kdo podněty podal). V takovém případě se jeví požadavek, aby tyto podněty podali žalobci následně znovu, jako formalistický.
Nejvyšší správní soud se dále ztotožnil s tím, že je třeba odlišovat staré ekologické zátěže (které nemají legální definici) a havárie. Není přitom vyloučeno, že k havárii může dojít i v lokalitě, která je starou ekologickou zátěží. Ustanovení § 40 odst. 1 vodního zákona rozlišuje dva typy havárií. Havárii ohrožovací, tedy stav, kdy je jakost vod mimořádně a závažně či (v případě ropných a zvlášť nebezpečných látek) závažně ohrožena, a havárii poškozovací, tedy stav, kdy k takovému zhoršení již došlo.
Pro to, aby správní soud přikázal správnímu orgánu zahájit řízení k nápravě závadného stavu, podle Nejvyššího správního soudu postačuje, že jsou naplněny rozumné předpoklady, že závažné zhoršení jakosti vod je potenciálně možné a zároveň jde o ohrožení reálné. Je přitom třeba zohlednit zásadu předběžné opatrnosti. Úkolem soudu přitom není věc plně posoudit po skutkové stránce, tj. zdali k havárii skutečně došlo, a opatřit za tím účelem znalecký posudek. Plné posouzení věci má být předmětem správního řízení. Správní soud má pouze ověřit naplnění rozumných předpokladů pro to, že zákonné podmínky pro zahájení řízení byly naplněny.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2025, č. j. 1 As 48/2025-112, je dostupný zde.