Otevře se na nové kartě

Neposkytnutí dotace pro porušení zákazu týrání zvířat není trestem a pozdější příznivější úprava se neužije

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 5. listopadu 2026, č. j. 6 Afs 144/2026-32, zamítl kasační stížnost společnosti VÝROBA KRMIV spol. s r.o. ve sporu o dotaci na vakcinaci v chovu prasat. Rozhodnutí vykládá povahu neposkytnutí dotace podle § 8 odst. 2 nařízení vlády č. 64/2023 Sb. a otázku, zda se na ně užije zásada retroaktivity ve prospěch pachatele podle čl. 40 odst. 6 Listiny.

Státní zemědělský a intervenční fond žadatelce dotaci neposkytl. Odkázal na § 8 odst. 2 nařízení vlády č. 64/2023 Sb. ve znění účinném do 14. března 2026, podle nějž se dotace neposkytne, porušil-li žadatel na některém ze svých hospodářství § 2, 4 nebo 5 zákona na ochranu zvířat proti týrání. Žadatelka byla pravomocně uznána vinnou z přestupku týrání zvířat při chovu kuřat a byla jí uložena pokuta 50 000 Kč. Městský soud žalobu zamítl.

Jádrem sporu byla novelizace provedená nařízením vlády č. 33/2026 Sb. s účinností od 15. března 2026. Podle nového znění již pro neposkytnutí dotace nepostačuje samotné porušení zákazu týrání. Nově přistupuje podmínka, že za ně byla uložena pokuta nad 50 000 Kč. Stěžovatelka namítala, že její pokuta tuto hranici nepřekročila. Dovolávala se proto použití pozdější příznivější úpravy a tvrdila, že neposkytnutí dotace má materiálně sankční povahu.

Nejvyšší správní soud tyto námitky odmítl. Potvrdil, že správní orgány i městský soud správně aplikovaly dřívější znění účinné do 14. března 2026. V době jejich rozhodování nová úprava ještě neexistovala. Volba rozhodného znění navíc odpovídá přechodnému ustanovení novely, podle nějž se žádosti pro rok 2024 posoudí podle dosavadní úpravy.

Soud dovodil, že čl. 40 odst. 6 Listiny na věc nedopadá. Správní orgány nerozhodovaly z moci úřední o vině a trestu za správní delikt, nýbrž v řízení o žádosti o dotaci. Neposkytnutí dotace bylo objektivním následkem nesplnění podmínek stanovených právním předpisem, nikoli individualizovanou sankcí. K témuž závěru soud dospěl již v rozsudcích č. j. 6 As 253/2019-27 a č. j. 10 Afs 342/2022-73.

Soud odmítl i tezi o materiálně sankční povaze. To, že rozhodnutí má majetkový dopad a může působit preventivně, neznamená, že jde o rozhodnutí o vině a trestu. Moc výkonná je oprávněna stanovit podmínky pro poskytování dotací. Bezvýjimečný požadavek dodržení zákazu týrání zvířat je legitimní dotační podmínkou sledující veřejný zájem na ochraně zvířat. Jejím nedodržením vzniká objektivní překážka poskytnutí dotace.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2026, č. j. 6 Afs 144/2026-32, je dostupný zde.

Předchozí stránka