Evropská unie přijala první ucelený unijní předpis stanovující minimální požadavky na dobré životní podmínky psů a koček a na jejich sledovatelnost.
Nařízení stojí na dvou provázaných pilířích: požadavcích na dobré životní podmínky při chovu, držení a uvádění psů a koček na trh a požadavcích na jejich sledovatelnost. Věcně se vztahuje na chov, držení, uvádění na trh a vstup psů a koček do Unie. Klíčové je široké pojetí „uvádění na trh“, jež zahrnuje prodej, darování i jinou formu převodu za úplatu i bezplatně, včetně inzerce. Naproti tomu příležitostné darování v nepravidelných intervalech fyzickou osobou bez online inzerce (typicky darování až jednoho vrhu mezi rodinnými příslušníky nebo sousedy jednou za 24 měsíců) se za uvedení na trh nepovažuje.
Požadavky na dobré životní podmínky jsou určeny provozovatelům čtyř typů zařízení – chovných zařízení, prodejních zařízení, útulků a náhradních domovů – a jsou odstupňovány podle rizika a velikosti provozu.
Obecné zásady dobrých životních podmínek, vycházející z vědecké koncepce „pěti oblastí“ (výživa, fyzické prostředí, zdraví, interakce v chování a duševní stav), a některé obecné povinnosti se vztahují na všechna zařízení bez ohledu na počet zvířat. Podrobnější a nákladnější požadavky (zejména na ustájení) dopadají až na zařízení překračující stanovené prahové hodnoty. Na prodejní zařízení se pro jejich výhradně obchodní povahu vztahují požadavky bez ohledu na počet držených zvířat. K obecným povinnostem patří zejména odpovědnost za dobré životní podmínky a zákaz týrání, zákaz opustit chované či držené zvíře a povinnost před ukončením činnosti zajistit umístění zvířat jinam. Nařízení podrobně upravuje krmení a napájení, ustájení, zdraví, etologické potřeby i bolestivé postupy a stanoví řadu konkrétních zákazů a omezení, mimo jiné:
- zákaz držení psů a koček ve schránách (s výjimkami pro přepravu, krátkodobou izolaci, účast na přehlídkách, štěňata a koťata se sníženou termoregulační schopností a štěňata či koťata s matkou);
- povinnost zajistit psům starším osmi týdnů denní přístup do venkovního prostředí nebo venčení v celkovém trvání nejméně jedné hodiny;
- zákaz uvázání na dobu delší než jedna hodina (s výjimkou lékařské péče a účasti na soutěžích);
- omezení reprodukce chovných fen a koček (minimální věk a kosterní zralost, nejvýše tři březosti během dvou let s následnou dobou na zotavení, ukončení reprodukce ve vyšším věku či po dvou císařských řezech);
- zákaz zmrzačení (kupírování uší, krácení ocasu, odstraňování drápů, resekce hlasivek), jež smí provést pouze veterinární lékař a jen je-li opodstatněno zdravotní indikací.
Druhým pilířem je sledovatelnost, jejímž smyslem je zjistit původ zvířete a odpovědnou osobu a potírat podvodné praktiky, při nichž se komerční přesuny vydávají za neobchodní. Nařízení proto zavádí povinnost identifikovat každého psa a kočku mikročipem a zaevidovat je v interoperabilní vnitrostátní databázi, a to nejen u provozovatelů, ale u všech majitelů včetně majitelů zvířat v zájmovém chovu. Následné změny vlastnictví či odpovědnosti i úhyn zvířete se do databáze zaznamenávají. Komise zřídí indexovou databázi propojující národní registry.
Nařízení dále vůči provozovatelům i ostatním osobám zakotvuje povinnost připojit k online inzerci upozornění o odpovědném vlastnictví (v předepsaném znění „Zvíře není hračka…“) a pro inzerující zavádí povinnost použít unijní ověřovací systém a zveřejnit jím vygenerovaný token, jenž nabyvateli umožní ověřit pravost identifikace, registrace a vlastnictví. Provoz tohoto bezplatného systému zajistí Komise.
Různé části nařízení se použijí poprvé v letech 2028 až 2036.