Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 10. září 2026, č. j. 6 As 91/2026-56, zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a vrátil mu věc k dalšímu řízení ve sporu o výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů udělenou v souvislosti s těžbou granátu v dobývacím prostoru Ktiš. Rozhodnutí vyložilo mj. vztah biologického průzkumu a hodnocení vlivu zamýšleného zásahu podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).
Žadatelka o povolení hornické činnosti nechala v dobývacím prostoru k výzvě orgánu ochrany přírody zpracovat aktualizační biologický průzkum, neboť od udělení původních druhových výjimek v roce 2013 uplynulo přibližně deset let. Průzkum zjistil výskyt čtyř dalších zvláště chráněných druhů, pro něž orgán ochrany přírody následně povolil výjimku podle § 56 ZOPK. Podkladem pro udělení výjimky přitom nebylo hodnocení vlivu zamýšleného zásahu podle § 67 ZOPK, protože orgán ochrany přírody shledal, že zamýšlená těžba není zásahem závažným, který by hodnocení vlivu vyžadoval. K žalobě spolku na ochranu přírody krajský soud výjimku opakovaně rušil, naposledy pro nedostatečně zjištěný skutkový stav.
Spornou otázkou bylo, zdali musí biologický průzkum, který má sloužit jako podklad pro posouzení závažnosti zásahu, obsahovat obdobné údaje jako hodnocení vlivu zamýšleného zásahu podle § 67 ZOPK.
Nejvyšší správní soud zdůraznil, že povinnost zajistit hodnocení vlivu se týká pouze závažných zásahů a že zákon umožňuje investorovi vyžádat si k otázce závažnosti předběžné stanovisko orgánu ochrany přírody. Úvaha o závažnosti tedy zásadně předchází vypracování hodnocení. Krajský soud proto pochybil, požadoval-li, aby podklad pro předběžné posouzení závažnosti obsahoval materiálně srovnatelné údaje jako samotné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu. Takový výklad by stíral rozdíl mezi předběžným posouzením a vlastním hodnocením a nutil by investora opatřovat srovnatelný podklad ve všech případech bez ohledu na intenzitu zásahu. Závěr o nezávažnosti nesmí být spekulativní ani svévolný a musí být opřen o podklady umožňující vyloučit závažnost bez důvodných pochybností, v souladu se zásadou předběžné opatrnosti.
Aplikuje tato východiska, NSS shledal, že ministerstvo svůj závěr o nezávažnosti zásahu neopřelo výlučně o aktualizační průzkum, nýbrž o souhrn vzájemně se doplňujících podkladů a o konkrétní vlastnosti záměru – jeho dočasnost, výrazně zmenšený rozsah a předpokládaný vývoj území po ukončení těžby. Biologický průzkum přitom obsahoval údaje odpovídající jeho účelu a ve spojení s dalšími podklady byl k posouzení závažnosti způsobilý.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2026, č. j. 6 As 91/2026-56, je dostupný zde.