Velká novela lesního zákona

S účinností převážně k 1. lednu 2026 dochází k mimořádně rozsáhlé novele zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Mezi deklarované hlavní cíle novely patří především zjednodušení a aktualizace práv a povinností vlastníků lesů, posílení vlastnického principu a principu odpovědnosti, posílení ochrany sousedních lesních majetků, aktualizace problematiky nakládání s lesy ve vlastnictví státu, zefektivnění a posílení odborného výkonu státní správy lesů, revize ukotvení a náplně činností Národního lesnického institutu a odborného lesního hospodáře, implementace cílů Státní lesnické politiky pro oblast adaptace lesů na změnu klimatu, změna výpočtu poplatku za odnětí pozemků určených plnění funkcí lesa, vytvoření právního rámce pro poskytování podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb, přesun některých ustanovení lesního zákona do vyhlášek či naopak, uvedení do souladu s občanským zákoníkem v oblasti nájmu a pachtu, jakož i další změny, jejichž potřeba vyplynula z dosavadní praxe.

Novela obsahuje více než 200 novelizačních bodů (část z nich je legislativně-technické povahy). Přinášíme přehled alespoň některých významných změn:

• Zpřesňuje se vymezení pozemků určených k plnění funkcí lesa.
• Zpřesňují se pravidla pro nakládání s lesy ve vlastnictví státu a pro přenechání hospodaření ve státním lese tak, aby lépe odpovídala situacím, s nimiž se potýká praxe.
• Od roku 2028 se budou údaje o kategoriích lesů evidovat v neveřejném informačním systému kategorizace lesů, který bude informačním systémem veřejné správy spravovaným Národním lesnickým institutem. Kategorie lesů budou zároveň vedeny veřejně jako účelové územní prvky v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).
• Do kategorie lesů ochranných se zařazují také lesy v nově definovaném alpínském lesním vegetačním stupni.
• Lesy zvláštního určení přímo ze zákona (ex lege) budou nově také lesy na území prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek (doposud se jimi mohly stát pouze rozhodnutím orgánu státní správy lesů, tj. ex actu); ex lege budou lesy zvláštního určení nově i lesy na území kulturních památek a národních kulturních památek a na pozemcích, které jsou objekty důležitými pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky („vojenský les“). Ex actu mohou být nově do kategorie lesů zvláštního určení zařazeny také lesy v druhých zónách chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích.
• Zcela se ruší institut lesů pod vlivem imisí.
• Zcela se ruší povinnost vlastníků lesních pozemků a jiných pozemků oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let.
• Rozšiřuje se okruh staveb, které lze umístit na pozemcích určených k plnění funkcí lesa bez odnětí (zejména stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1000 m², a stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese).
• Zcela se mění způsob výpočtu poplatku za odnětí. Opouští se dosavadní vazba na průměrnou cenu dřeva na pni, která různě roste, ale i klesá, ačkoli sociálně ekonomická hodnota lesů dlouhodobě roste. Namísto toho se bude nově vycházet ze základního poplatku 39 000 Kč/ha, jehož výše je fixní a stanovená přímo zákonem (pro srovnání: dosavadní výpočet pro rok 2025 vycházel z průměrné ceny dřeva na odvozním místě 1 106 Kč/m³ a z průměrné produkce 6,3 m³/ha, tj. „základní poplatek“ by hypoteticky vycházel na 6 967,8 Kč/ha). Základní poplatek se dále modifikuje pomocí až tří koeficientů zohledňujících různé charakteristiky a ekosystémové služby lesů. Nejprve se stanoví výše poplatku pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa, celková výše poplatku za odnětí bude součtem výše poplatků pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa.
• Poplatek za odnětí se již nebude stanovovat jako součást rozhodnutí o odnětí (resp. jednotného environmentálního stanoviska), nýbrž o něm bude orgán státní správy lesů rozhodovat samostatně po zahájení realizace odnětí. Vytváří se podobný právní rámec jako v případě odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu.
• V rámci obecného užívání lesů novela zpřesňuje, že je zakázáno se pohybovat mimo lesní cesty a vyznačené trasy jinak než pěšky (tj. nejen na kole, na koni, na lyžích nebo na saních). Doplňuje se zákaz poškozovat upravenou lyžařskou trasu. Provádět pastvu nebo výběh hospodářských zvířat v lese nebo jejich průhon lesními porosty již nebude obecně zakázané, ale bude možné pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa. Vlastník lesa může nově povolit výjimku ze zákazu rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně i do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
• Doplňuje se, že organizované akce (sportovní, kulturní nebo jiné společenské) v lese vyžadují nejen písemné oznámení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (příp. krajskému úřadu, pokud akce přesahuje obvod obce s rozšířenou působností), ale rovněž písemný souhlas vlastníka lesa. V návaznosti na to se ruší pravomoc orgánů státní správy lesů stanovit podmínky pro konání organizované akce.
• Za zajištění dodržení zákazu jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích nově odpovídá také provozovatel motorového vozidla (tj. nejen řidič). To by mělo alespoň zčásti zabránit obcházení zákona poukazem na osobu blízkou.
• Na podkladě nových vědeckých poznatků byla doložena původnost modřínu opadavého na území ČR (srov. např. článek v č. 4/2024 časopisu Ochrana přírody). Proto se ruší požadavek na zvláštní posouzení jeho zavádění jako nepůvodního druhu lesní dřeviny při schvalování oblastních plánů rozvoje lesů a lesních hospodářských plánů.
• Zavádí se zákonný rámec tzv. typologického systému lesů. Lesnická typologie je důležitým podkladem pro plánování a rozhodování v rámci hospodaření v lesích. Typologický systém je již nyní částečně upraven v § 4 až 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., avšak bez jasného zákonného rámce. Novela předpokládá vydání nové, samostatné vyhlášky pro stanovení podrobností o zařazování pozemků do systému. Zařazování pozemků do systému bude provádět Národní lesnický institut. Zařazení bude závazné pro vlastníka lesa, zpracovatele oblastního plánu rozvoje lesů, lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy. Od roku 2028 bude Institut evidovat údaje typologického systému v informačním systému lesnické typologie jako neveřejném informačním systému veřejné správy a zároveň budou veřejně vedeny jako účelové územní prvky v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).
• Novela zavádí pojem „lesní hospodářský celek“ jako souhrnné označení pro lesy ve vlastnictví jednoho vlastníka, případně v užívání a požívání jednoho držitele práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese, pro které se zpracovává jeden lesní hospodářský plán.
• Závazným ustanovením lesních hospodářských plánů bude pro nestátní lesy již jen maximální celková výše těžeb. Pouze pro státní lesy bude i nadále závazným ustanovením také minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu proto bude náležet již jen organizačním složkám státu a právnickým osobám, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy.
• Novela ruší povinnost zpracování lesních hospodářských plánů pro drobné státní lesy o výměře menší než 50 ha. Zpracování lesních hospodářských plánů proto bude povinné pro lesní hospodářské celky o výměře větší než 50 ha bez ohledu na to, zdali jde o státní nebo nestátní lesy.
• Zcela odlišně než dosud se upravuje proces schvalování návrhů lesních hospodářských plánů orgánem státní správy lesů (mj. v reakci na šetření veřejného ochránce práv, který dosavadní právní úpravu shledal nevyhovující, protože neumožňovala účinnou nápravu nezákonného schválení plánu). Návrh plánu bude nově schvalován ve správním řízení. Před zahájením řízení o schválení plánu může orgán státní správy lesů svolat základní šetření, před schválením svolá závěrečné šetření (instituty dosud upravené pouze v § 11 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Účastníky řízení o schvální plánu budou pouze vlastník lesa a zpracovatel plánu. Orgán státní správy lesů zveřejní informaci o tom, že bylo zahájeno řízení o schválení plánu, a určí lhůtu, ve které mohou osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být přímo dotčeny, a dotčené orgány uplatnit připomínky. Proti rozhodnutí o (ne)schválení je řádným opravným prostředkem odvolání (již ne námitky). Za podmínek stanovených správním řádem bude nově možné i vést přezkumné řízení nebo obnovu řízení.
• Novela zavádí povinnost vlastníků lesů informovat do 30 dnů orgán státní správy lesů o tom, že jejich vlastnictví pokleslo pod 50 ha nebo přesáhlo 50 ha, aby bylo zřejmé, jestli dotčený vlastník stále nebo naopak nově má či nemá povinnost mít zpracovaný lesní hospodářský plán.
• Zpracování lesních hospodářských osnov pro všechny lesy, pro které není a nemusí být zpracován lesní hospodářský plán, bude od roku 2027 zadávat Národní lesnický institut namísto obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Institut bude zpracované osnovy zároveň přebírat a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osnovu tedy již nebude protokolárně přebírat vlastník lesa. Souhlas orgánu ochrany přírody se bude vydávat k převzetí osnovy Institutem.
• Zcela se od roku 2027 ruší závazná ustanovení lesních hospodářských osnov. Praxe ukázala, že pro drobné vlastníky lesů je pro správné hospodaření v lese důležitější motivační prvek v podobě dotací.
• Aktualizují se povinnosti při hospodaření v lesích, aby lépe odpovídaly současným potřebám a prioritám (např. pokud jde o podmínky použití reprodukčního materiálu lesních dřevin k umělé obnově lesa a k zalesňování, povinnosti při obnově a výchově lesních porostů, při těžbě dříví). Dosavadní pojem „zakmenění“ je nahrazen novým pojmem „zápoj“ (je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zápoj porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje). Lhůty pro zalesnění/obnovu holin a pro zajištění lesních porostů na nich se prodlužují ze 2 a 7 let na 5 a 10 let.
• Oplocovat je možné nově také semenné sady (ochrana produkce kvalitního reprodukčního materiálu) a přezimovací obůrky (předcházení škodám zvěří v zimním období).
• Povinnosti k ochraně lesa má nově i vlastník vytěženého dřeva, pokud není vlastníkem lesa. Smlouvy o dílo mezi vlastníkem lesa a osobou nabízející lesnické práce proto již nebudou muset obsahovat ustanovení o přechodu povinností v ochraně lesa z vlastníka lesa na vlastníka dřeva, toto bude platit ze zákona.
• Předchozí oznamovací povinnosti bude podléhat vznik souvislé holiny vzniklé těžbou nahodilou až od výměry větší než 1 ha (dosud 0,2 ha). Rozvolňuje se zákaz provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého (dříve zakázáno v porostech mladších 80 let, nově 60 let).
• V lesích bez lesního hospodářského plánu bude možné provádět těžbu do 50 m³ za kalendářní rok bez vyjádření odborného lesního hospodáře. Má-li těžba limit překročit, bude možné ji provést jen s písemným vyjádřením odborného lesního hospodáře a v součinnosti s ním a nebude se o ní vyrozumívat orgán státní správy lesů. Tímto se nahrazuje dosavadní limit 3 m³ na 1 ha lesa za kalendářní rok.
• Opatření odchylná od zákona (části první hlav třetí a páté) ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení bude možné přijmout pouze správním rozhodnutím (nikoli v lesních hospodářských plánech a osnovách jako dosud).
• Mezi povinnosti odborného lesního hospodáře nově patří také monitoring škod způsobených zvěří a pastvou. Zdůrazňuje se povinnost průběžného vzdělávání.
• Zákon nově pracuje s pojmem „ekosystémové služby lesů„. Stát má podporovat ekosystémové služby lesů podmíněné prováděním opatření na podporu poutání uhlíku a současně biologické rozmanitosti v lesích. Za tím účelem může stát (MZe, MŽP, MO) od roku 2027 poskytovat platby za ekosystémové služby lesů. Podmínky poskytování platby za ekosystémové služby lesů stanoví vláda nařízením.
• V návaznosti na občanský zákoník se terminologicky zpřesňuje, že práva a povinnosti vlastníka lesa podle lesního zákona má držitel práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese, pokud smlouva, na jejímž základě došlo k přenechání lesa k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese, výslovně nestanoví jinak. Tato smlouva vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatná.
• Řada odborných úkolů podle lesního zákona je nově svěřena Národnímu lesnickému institutu. Jeho postavení je vymezeno zákonem č. 226/2013 Sb., o dodávání na trh a vývozu dřeva, dřevařských výrobků a některých dalších komodit. Institut se nově stává správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství. Vzniká transformací dřívějšího Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (přejmenovaného od 1. 1. 2025 na Národní lesnický institut). Institut však na rozdíl od Ústavu již není pouhou odbornou organizací, nýbrž správním úřadem.

Zákon č. 250/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je dostupný zde.