Voore Mets a Lemeks Põlva: může kácení lesa spadat pod zákazy podle směrnice o ptácích?

Estonský Úřad pro životní prostředí vydal příkazy, jimiž pozastavil kácení v lesích (holou a clonnou seč) prováděné společnostmi Voore Mets a Lemeks Põlva.

Příkazy byly vydány na základě ustanovení estonského práva provádějících směrnici o ochraně ptáků (2009/147/ES), konkrétně její čl. 5 písm. a), b) a d), podle něhož mají členské státy k ochraně všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území zakázat:

a) úmyslné usmrcování nebo odchyt těchto ptáků jakýmkoli způsobem;
b) úmyslné ničení nebo poškozování jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd;
d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů této směrnice.

Před estonskými soudy bylo sporné, zdali může kácení, jehož předmětem (cílem) není odchyt či usmrcování ptáků nebo ničení či poškození jejich hnízd nebo vajec, spadat pod výše uvedené zákazy. Zejména vyvstala otázka, zda má být pojem „úmyslnost“ ve smyslu článku 5 vykládán tak, že zahrnuje nejen případy, kdy původce jednání zamýšlel usmrtit či vyrušit ptačího jedince nebo zničit či poškodit jejich hnízda nebo vejce, ale i případy, kdy byl s možností takového usmrcení, vyrušení, zničení nebo poškození alespoň srozuměn.

Dále bylo sporné, zda lze na existenci takového srozumění usuzovat i tehdy, pokud se podle vědeckých údajů v lese vyskytuje pouze jeden pár ptáků na hektar nebo pouze druhy ptáků, které nejsou ohrožené.

Soudní dvůr v rámci rozhodování o předběžné otázce dospěl k závěru, že pojem „úmyslnost“ ve směrnici o ochraně ptáků musí být s ohledem na požadavky jednotnosti a soudržnosti unijního právního řádu vykládán stejně jako ve směrnici o stanovištích (92/43/EHS). Ve vztahu k ní Soudní dvůr již dříve dovodil, že pro naplnění podmínky úmyslnosti postačuje, že původce jednání byl s možností usmrcování, vyrušování nebo zničení srozuměn (např. rozsudek ze dne 4. března 2021, Föreningen Skydda Skogen, spojené věci C‑473/19 a C‑474/19, bod 51 odůvodnění). Uplatnění zákazů přitom není omezeno na určité konkrétní druhy ptáků nebo druhy, které jsou na určité úrovni ohroženy nebo jejichž populace vykazuje dlouhodobou klesající tendenci.

Dále Soudní dvůr vyzdvihl rozdíl mezi zákazy podle čl. 5 písm. a) a b) směrnice o ochraně ptáků na straně jedné a podle čl. 5 písm. d) směrnice o ochraně ptáků na straně druhé. Pod zákaz úmyslného vyrušování ptáků [čl. 5 písm. d)] spadají pouze takové rušivé lidské činnosti, které jsou významné z hlediska zachování populace dotčených druhů ptáků na uspokojivé úrovni nebo jejího přizpůsobení na uspokojivou úroveň, která odpovídá zejména ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům, přičemž se zohlední hospodářské požadavky a požadavky rekreace. Naproti tomu zákazy podle čl. 5 písm. a) a b) se uplatní bez takové podmínky významnosti.

Na rozdíl od čl. 5 písm. d) směrnice o ochraně ptáků tedy čl. 5 písm. a) a b) této směrnice nevylučuje ze své působnosti lidské činnosti, které nevedou k riziku, že budou významné z hlediska cíle zachování populace druhů ptáků na uspokojivé úrovni nebo jejího přivedení na uspokojivou úroveň, takže posouzení dopadu lidské činnosti na úroveň populace dotčených druhů ptáků není relevantní pro účely uplatnění zákazů stanovených v posledně uvedeném ustanovení. Takové posouzení je naproti tomu relevantní v rámci odchylek z těchto zákazů přijímaných na základě článku 9 směrnice o ochraně ptáků

Z toho vyplývá, že úplné nebo částečné kácení v lese může spadat pod zákazy podle čl. 5 písm. a) a b) směrnice o ochraně ptáků, pokud by vedlo k usmrcování ptáků nebo ničení či poškozování jejich hnízd či vajec, a to i když není prokázáno, že na kácené ploše hnízdí jedinci druhů ptáků, které jsou z hlediska ochrany v nepříznivém stavu.

Vedle toho může kácení v lese spadat i pod zákaz úmyslného vyrušování ptáků podle čl. 5 písm. d) směrnice o ochraně ptáků, avšak pouze tehdy, je-li kácení významné z hlediska cíle zachovat populaci dotčených druhů ptáků na uspokojivé úrovni nebo ji přivést na uspokojivou úroveň.

Rozsudek Soudního dvora ze dne 1. srpna 2025, Voore Mets a Lemeks Põlva, C‑784/23, je dostupný zde.

Předchozí stránka