Dne 1. dubna 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a další související zákony (dále jen „novela“). Mezi novelizované právní předpisy patří také zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání“), přičemž novela přináší několik zásadních změn.
Zaprvé rozšiřuje definici týrání v ustanovení § 4 odst. 1 písm. o), podle nějž se nově za týrání považuje „chov nebo držení psa […] uvázaného jakýmkoliv prostředkem na uvázání“; výjimka je stanovena pro krátkodobý úvaz za účelem péče o psa, jako je čištění chovného prostoru, krmení nebo ošetřování, a úvaz k výcviku psů sloužících v ozbrojených silách, bezpečnostních sborech nebo obecní policii.
Dále novela zavádí povinnost provozovatelů jatek vybavit svůj podnik kamerovým monitorovacím systémem, a to nejpozději do dubna příštího roku. Tento krok reaguje na sérii investigací ze strany neziskových organizací, které odhalily surové týrání zvířat na jatkách, a má za cíl předcházet nezákonnému zacházení se zvířaty a pomoci při jeho odhalování. Jeho zásadním nedostatkem je však omezení povinné instalace kamer pouze na prostor pro vykládku a přehánění zvířat, přičemž další prostory, kde je se zvířaty manipulováno a kde může k týrání docházet (např. při omračování a vykrvování), monitorovány nebudou. Z povinnosti jsou navíc vyjmuty jatky porážející drůbež, králíky a zajíce; kuři jsou přitom nejčastěji poráženým zvířetem v České republice. Záznamy pořízené kamerovým systémem mají být sledovány v časových intervalech, které zohledňují situaci na jatkách. Kamerové systémy na jatkách byly v Evropě zavedeny v Anglii, Skotsku a Španělsku, avšak jejich účinnost při zajišťování lepšího zacházení se zvířaty na jatkách zůstává sporná. Konečně je pak upravena také oblast porážek zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady (rituálních porážek). Novelizované znění zákona na ochranu zvířat proti týrání umožňuje provádění rituálních porážek nejen církvím a náboženským společnostem, jak tomu bylo doposud, ale také provozovatelům podniků, a to taktéž na základě povolení Ministerstva zemědělství. Pozměňovací návrh s touto změnou byl odůvodněný cílem omezit exporty živých zvířat z České republiky do zemí mimo EU, přičemž tyto exporty se vyznačují vysokou mírou utrpení, jelikož cesty trvají několik dnů až týdnů a zvířata jsou během nich nezřídka vystavena extrémním podmínkám. Místo toho tak budou mít provozovatelé možnost provádět rituální porážky v České republice a do zahraničí vyvážet živočišné produkty. Zatímco církve a náboženské společnosti mohou provádět rituální porážky bez předchozího omráčení zvířete, je-li rituální porážka prováděna provozovatelem podniku, zvíře musí být před porážkou omráčeno elektrickým proudem, jenž nezpůsobí jeho bezprostřední smrt (tzv. reversibilní omráčení). Je však nutné zmínit, že prosté omráčení elektrickým proudem přináší řadu rizik především pro velká zvířata, jako je skot. Ve svém vědeckém stanovisku z roku 2020 identifikoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin největší počet rizik, které mohou zabránit ztrátě vědomí nebo vést k nabytí vědomí před nebo během vykrvovaní, právě u elektrického omráčení. Důvodem je skutečnost, že metoda vyžaduje znehybnění zvířete, správné umístění elektrod, dostatečný elektrický kontakt mezi zvířetem a elektrodami, vhodné parametry a délku vystavení elektrickému proudu dost dlouhou na to, aby bylo zvíře uvedeno do stavu bezvědomí. Otázkou také zůstává, zda předmětná změna opravdu povede ke snížení počtu živých zvířat vyvážených do třetích zemí, jak její navrhovatelé tvrdili.
Autorka aktuality: JUDr. Gabriela Kubíková, Ph.D.