Článek se věnuje vzniku a vývoji klimatických zákonů jako relativně novému typu právní regulace, který reaguje na výzvy spojené se změnou klimatu. Sleduje proces jejich přijetí (či pokusu o něj) a následného uplatňování ve vybraných evropských státech. Text upozorňuje na skutečnost, že i přes rostoucí počet států s klimatickým zákonem zůstává tato problematika v odborné literatuře relativně málo prozkoumána, pokud jde o širší právní i politický kontext, neúspěšné legislativní pokusy či zkušenosti s implementací. Analytická část textu využívá metodu případových studií a soustředí se na čtyři státy vybrané na základě účelového výběru spočívajícího v identifikaci vhodných příkladů inspirativních pro českou legislativní praxi – Belgii, Dánsko, Německo a Irsko. Zvláštní pozornost je věnována otázce neúspěšného legislativního procesu v Belgii, sektorové odpovědnosti v Německu, participativním mechanismům v Dánsku a symbolické povaze původního irského zákona. Tyto příklady ukazují, jakou roli hrají v procesu schvalování klimatického zákona různé okolnosti, jako je vliv politické kultury, zapojení veřejnosti nebo odpor zájmových skupin, které mohou vést k přijetí ambiciózní nebo naopak pouze symbolické legislativy. Na základě zjištění autorka formuluje doporučení pro českou legislativní praxi. Zdůrazňuje přitom zejména potřebu nalézt při tvorbě klimatického zákona rovnováhu mezi ambiciózností, flexibilitou a politickým realismem.
FROM SYMBOLIC TO AMBITIOUS LEGISLATION: THE EMERGENCE AND EVOLUTION OF CLIMATE CHANGE ACTS IN AN INTERNATIONAL COMPARATIVE PERSPECTIVE
The article examines the emergence and development of climate laws as a relatively new type of legal regulation responding to the challenges of climate change. It traces the process of their adoption (or attempts at adoption) and subsequent application in selected European states. The text highlights that despite the growing number of countries with climate laws, this issue remains relatively underexplored in academic literature, particularly in relation to the broader legal and political context, failed legislative attempts, and implementation experiences. The analytical part of the article employs a case study method and focuses on four countries chosen through purposive sampling aimed at identifying examples relevant and inspirational for Czech legislative practice – Belgium, Denmark, Germany, and Ireland. Special attention is devoted to the failed legislative process in Belgium, sectoral responsibility in Germany, participatory mechanisms in Denmark, and the symbolic nature of the original Irish law. These examples illustrate how various factors, such as political culture, public participation, or resistance from interest groups, play a role in the adoption of climate legislation and may lead either to ambitious or merely symbolic laws. Based on these findings, the author formulates recommendations for Czech legislative practice, emphasizing in particular the need to strike a balance between ambition, flexibility, and political realism in the drafting of a climate law.
Mgr. Iveta Kvardová
Iveta Kvardová je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
